Dušan Šimko
Gubbio – Kniha udavačů

Šest vzájemně se doplňujících příběhů této prozatím poslední knihy slovenského autora žijícího od roku 1968 ve Švýcarsku se odehrává v různých historických obdobích na různých místech Evropy. Jednotlivé postavy se pohybují stejně suverénně po Curychu, Bazileji, Vídni anebo Novém Sadu, jako žijí v Praze či v Košicích. Ale i když se dobové kulisy jednotlivých příběhů mění, cosi pokaždé zůstává: vždy, alespoň na pozadí vyprávění, je tady někdo, kdo sleduje, hlásí či udává… společné téma udavačství, konfidentství, kolaborace a zrady je z dějinného hlediska pro evropského čtenáře stále ožehavé. Je věčným morálním mementem a výzvou pro Člověka, který se v tomto ohledu pravděpodobně nikdy zcela nepoučí, což však neznamená, že by se o to neměl každým okamžikem svého bytí snažit.
Překlad Miroslav Zelinský
2011, ISBN 978-80-87341-05-6, váz., 140 x 200 mm, 216 str.
228 Kč

 

Nicolae Rusu
Krysiáda – Ztroskotání I
První část diptychu Ztroskotání lze prvoplánově číst jako politický thriller, nicméně jde především o břitkou satiru poukazující na nemorálnost moldavských intelektuálů po zhroucení komunistické ideologie. Zážitky Iona Josana, vylákaného pozdě večer ven z bytu a politého vitriolem, jakož i údobí krušné rekonvalescence, kdy hrdina začíná pomýšlet na sebevraždu, prožil Rusu na vlastní kůži: má za sebou 14 plastických operací. Jako tvůrce se přesto dokázal pozvednout nad své osobní drama, aby vykreslil opulentní společenské drama. Ačkoli protagonisté mají smyšlená jména, dají se vysledovat mezi osobami, které vtrhly na moldavskou politickou a kulturní scénu po roce 1989. Spisovatel je připodobňuje k odporným hlodavcům, kteří nahlodali základy společnosti a nastolili zákony džungle, kde může docházet klidně i k vraždám na objednávku. Každá kapitola románu je uvozena citátem z dobového tisku, jenž sice nemá bezprostřední vazbu k probíhajícímu ději, poukazuje však na absurditu současného světa, v zemích zbavujících se komunistického jha o to patrnější. Překlad Jiří Našinec
2011, ISBN 978-80-87341-03-2, brož., 140 x 200 mm, 256 str
198 Kč

 

Nicolae Rusu
Silvestr na vraku – Ztroskotání II
I v druhé části diptichu Ztroskotání je opět hlavním dějovým prostorem Moldávie, její nedávná společensko-politická a kulturní atmosféra. V Obci spisovatelů se stále dějí „divné“ věci. Případy podivných krádeží a úmrtí v organizaci, kde by člověk nečekal problémy kriminálního charakteru, se množí. Policie je však liknavá, kvalitní kriminalisté jsou z případu odvoláváni a vyšetřováním je formálně pověřen nezkušený stážista, od kterého se žádné výsledky neočekávají. Jenže pro toho je objasnění případu věcí osobní cti. Ovšem ve chvíli, kdy se mu podaří najít průkazné stopy, je odvolán i on a přeřazen na jiné místo. Přesto pátrá dál, ale už na vlastní pěst. I přes značné překážky se mu sice podaří celou síť rozkrýt a zjistit, že chapadla chobotnice sahají až k politickým špičkám, ale v jeho silách není něco s tím udělat. Čtenáři se tím alespoň připomene, kdo v téhle ztracené části Evropy, vzdálené od nás jen pár set kilometrů, dál tahá za nitky. Překlad Jiří Našinec
2011, ISBN 978-80-87341-04-9, brož., 140 x 200 mm, 248 str.
198 Kč

 

Martin Štoll
1.5.1953
Zahájení televizního vysílání
Zrození televizního národa

Televize se stala technickou, sociální, ale i politickou konstantou novodobé historie. Podílela se na proměnu mocenských praktik, zásadním způsobem posunula hodnotový žebříček a chováni různých sociálních skupin i celých národů. Historii 20. století si bez ní nelze vůbec představit. Ačkoliv se v Československu začal televizní signál šířit éterem od 1.května 1953, šlo o vyvrcholeni dlouholetých snah sahajících hluboko do první republiky.Ve třicátých letech byla televize předmětem boje odborníků i radioamatérů a stranou nezůstávaly ani politické zájmy. O perspektivách televize pro vojenské účely během druhé světové války není třeba pochybovat, což ostatně dokládá cela severo-východočeská etapa jejího vývoje. K jak zásadnímu obratu ve vnímáni televize vládnoucí stranou došlo po únorovém převratu roku 1948? Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů? Na to se snaží odpovědět tato kniha.
2011, ISBN 978-80-87341-06-3, váz., 115 x 170 mm, 212 str.
198 Kč