Kamikaze
Ismail Kadare
Palác snů
Jedním z nejoceňovanějších, nejkritičtějšíc a patrně také nejprovokativnějších románů albánského spisovatele
Ismaila Kadareho je jeho Palác snů. Ústřední myšlenkou románu, jakož i veškeré tvorby Ismaila Kadareho,je
odhalování útlaku a zotročování lidské osobnosti mocenskými institucemi totalitních režimů. Protože otevřené
vyjádření takové kritiky nebylo v Hodžově Albánii možné, Kadare se uchyloval
k alegoriím a situoval děje svých románů a povídek do různých historických období a zeměpisných oblastí.
Když Palác snů v roce 1981 vyšel, byl ihned zakázaný jako provokace proti režimu. Autor jej s tímto
úmyslem ostatně psal a chtěl v něm podle svých slov vylíčit peklo. Toto peklo, vytvářené vládní despocií,
které je vše podrobeno, popsal velmi výstižně. Působivě vykreslil pochmurnou atmosféru, sklíčenost, nedůvěru,
podezíravost a strach, které v Paláci vládly, čímž odkázal nejen k albánské realitě, ale především ke zlu v
krystalicky čisté podobě, jež v lidské společnosti bohužel stále existuje.
Básník a spisovatel Ismail Kadare od roku 1990 žije ve Francii. Jeho prozaická díla byla často inspirována
historií a politickou situací (nejen) v Albánii. Literární kritika jeho tvorbu často srovnávala s díly
G. Orwella nebo F. Kafky. V roce 1991 za ni Kadare obdržel v Paříži cenu společnosti Nouveaux Droits de l‘Homme.
V roce 2005 se stal prvním laureátem prestižní Man Booker International Prize.
Překlad z albánštiny Hana Tomková, edice Kamikaze