Dny, které tvořily české dějiny
Jan Kilián
11. 12. 1617
Zboření kostela v Hrobu – Na cestě k defenestraci
Události v severočeském Hrobu a ve východočeském Broumově na přelomu let 1617 a 1618 bývají ve školních učebnicích tradičně
vykládány jako pověstná poslední kapka trpělivosti českých evangelických stavů při náboženském útlaku ze strany katolíků a
jako podnět k zahájení povstání proti Habsburkům. V prvním z uvedených měst nechal pražský arcibiskup Jan Lohelius svým
poddaným zbořit nedávno dostavěný evangelický kostel, v druhém se pokusil tamní opat kostel odpůrců uzavřít. Okolnosti
obou případů jsou tématem této knihy, která se pokouší rozplést zvláště pozadí onoho hrobského – proto se také příběh
odehrává kolem sporného výkladu Rudolfova Majestátu, kolem hrobských městských práv a kolem sporů města s vrchností.
Samostatnou kapitolou je pak druhý život zbořeného evangelického kostela v první polovině 20. století, kdy byly po
staletích odkryty jeho základy.